Expozice ve fotografii

FOTO & WEB BARTER | SMĚŇTE SVOU PRÁCI ZA NOVÉ FOTKY

Expozice ve fotografii

Čas, clona, citlivost a vyvážení bílé

Na každém fotowebu je k nalezení nějaký ten článek, popisující správné nastavení fotoaparátu. Ať už jde jen o stručný úvod k expozici, nebo o obsáhlý rozbor, zahrnující veškeré světové myšlenky, měl by být základem každého fotografického webu. Tímto článkem bych rád otevřel seriál, zabývající se „správnou“ tvorbou fotografií.

Co je správné?

Správná je tato otázka. Častokrát se setkávám s tvrzením, že do fotografie, jakožto umění, by neměl nikdo nikomu mluvit. Každý má svůj osobitý přístup, a podle toho také vypadá i jeho portfolio. Existuje mnoho názorů na to, jak fotit a nefotit, nicméně pravdou zůstává, že jsou to spíše doporučení, než pravidla a zákonitosti. Sám vlastním knihu, s názvem „Pravidla fotografování a kdy je porušovat“, ve které se nizozemský autor Haje Jan Kamps k celé fotografii staví trochu sporně – jednou jeho rada zní „krok zpět“, jindy „krok vpřed“. Třebaže s většinou knihy moc nesouhlasím, hlavní myšlenka (patrná z názvu) mi přijde správná.

Jsou pravidla, kterými se vyplatí řídit. Fotografiím jejich dodržování výrazně přidá na hodnotě. Teprve po tom, co se je člověk naučí ovládat, si je může dovolit upravovat a porušovat, ve prospěch umělecké hodnoty snímku. Věty typu „to byl můj záměr, tu fotku vyfotit tak špatně, to je umění“ jsou tak do jisté míry ospravedlnitelné. Neznamená to, že každá špatná fotografie, je ve skutečnosti velice kvalitní. Neznamená to vlastně vůbec nic.

Co fotografii ovlivňuje

Každý snímek se skládá ze tří hlavních složek, nebo spíše skupin vlastností. Kompozice, expozice a jakýsi duch. Všechny tyto části jsou navzájem propojené, převážně po technické stránce.

Kompozice

Kompozice snímku znamená určité rozmístění objektů na fotografii, zahrnuje perspektivu, zkreslení a zaostření. I barevná vyrovnanost (nevyrovnanost) fotografie je z určité části kompozice. Jestli se na snímku nachází automobil naprosto nevýrazné barvy, stojící v poli sytých vlčích máků, primárně je to kompoziční část snímku. Umístili jste automobil do pole. Pak jste vzali fotoaparát a nezaostřili na auto, ale na vlčí máky v pozadí. Stále se jedná o zásah do kompozice, ačkoliv zaostření lze jistým způsobem regulovat i clonou, což je jinak záležitost expozice.

Vhodná kompozice je také základem vzhledných akvárií.

Expozice

Expozice ovlivňuje barevné a světelné hodnoty snímku. Zda se rozhodnete celou fotografii s vlčími máky pojmout barevně a světle, tmavě, pochmurně, nebo neutrálně, tak, jak scénu vidíte ve skutečnosti. Expozici pak v rámci fotoaparátu můžete upravovat (tvořit) pomocí několika parametrů, kterými jsou clona, expoziční čas a citlivost snímače (ISO), potažmo vyvážení bílé a programové úpravy při zpracování (sytost, dynamický rozsah…).

Duch fotografie

Duch fotografie je věc sporná. Každá dobrá fotografie by měla mít nějakou myšlenku. Samozřejmě, z úvodu víme, že se opět nejedná o pevné pravidlo, jako spíše o doporučení. Především s portréty se dá v tomto ohledu pracovat velmi dobře. Třeba takový člověk nám může vyjadřovat libovolnou emoci, nebo dokonce celý příběh, odehrávající se na pozadí snímku, a to není řeč o zvířecích nebo jiných pseudoportrétech. Některé fotografie se mohou zdát velice hodnotné, protože je na nich zachycen někdo vám velmi blízký, známé prostředí… Naprosto příšernou fotografii pak můžete považovat za perfektní, protože vás ovlivňuje subjektivní zaujatost.

Některé fotografie pro nás mají subjektivní hodnotu. I proto jsme jim ochotni prominout hrubý kompoziční přešlap.

Expoziční hodnota a světlo

Téměř vše v rámci fotografie se točí kolem světla. Kolik ho tu máme? Co je moc a co málo? A jak se udává?

Ve fotografii množství světla udáváme v takzvaných expozičních hodnotách (EV – exposure value). Expoziční hodnota pak udává množství světla, vyzařujícího ze scény a dopadajícího na snímač fotoaparátu. Možná by vás napadlo, že EV 0 by znamenala absolutní tmu, tedy žádné světlo. Není to pravda, protože expoziční hodnota je odvozena od nulové neutrální expozice. Tady zabrousím do informatiky a barevného modelu RGB, ve kterém se barvy tvoří mícháním tří barevných kanálů (podobně, jako barvy na paletě) – červené, zelené a modré (red, green, blue). Jednotlivé kanály pak nabývají hodnot od nuly po 255 (celkem tedy 256 hodnot, odvozeno od velikosti jednoho bajtu). Hodnota 127 se bere jako střed. Máme-li barvu RGB: 127/127/127, jde o neutrální expozici (každé barvy je použita přesně polovina jejího maxima) – výsledek není ani světlý, ani tmavý, prostě uprostřed.

Dále se k určení nulové neutrální expozice používá expoziční čas 1 sekunda (příště vysvětlím) a clona f/1 (také vysvětlím) s citlivostí ISO 100. Pokud průměrná hodnota pixelů na fotografii odpovídá neutrální expozici (průměr hodnot barev na snímku odpovídá číslu 127), a to při expozičním čase 1 s, ISO 100 a cloně f/1, pak říkáme, že je na scéně 0 EV světla – hodnota vnější expozice je nula.

Než se pustím do vysvětlování konkrétních parametrů, uvedu, že hodnotu přibližně 0 EV má noční město (osvětlené), okolo 6 EV taneční sály, 12 EV lehce zamračený den a 15 EV (a více) slunečný den. Jen málokdy expozice vyšplhá nad 20 EV, zato klesat může ve tmě i do záporných desítek EV, taková absolutní tma by pak měla teoreticky nekonečnou zápornou hodnotu. Důležitým faktem je, že každý nárůst o 1 EV znamená v reálu dvojnásobné množství světla. Rozdíl 2 EV tedy dvojnásobek dvojnásobku (čtyřnásobek) atd.

Závěr a něco na příště

Dnes jste měli možnost nahlédnout do útrob fotografie. Přestože ještě nevíte, co a jak, máte už nyní základní přehled, o čem vlastně to focení je (pokud nejste z řad těch, kteří jen mačkají spoušť). Dále v seriálu se dozvíte mnoho informací ohledně parametrů expozice (clona, čas, citlivost, vyvážení bílé), kompozice (bodová a linková rozložení snímku, hloubka ostrosti, obecná pravidla komponování různých předmětů) a chybět samozřejmě nebude ani článek o pokročilé práci s bleskem a světlem, případně trochu techničtější příspěvek o fotografické technice.

Pokud jste z dnešních expozičních hodnot a počtů s nimi trochu zmatení, doporučuji některé části článku znovu prostudovat, případně se zeptat v komentáři pod ním. Příště se totiž podrobně podíváme na expoziční čas, kde se bez pochopení základních vztahů, vzhledem k expoziční hodnotě, neobejdeme, a to nemluvím o dalším tématu ze série – cloně.

Pokud máte raději praktické učení, napište mi a můžeme se setkat osobně!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *